Mnoho lidí pouze touží po hromadě nebo aspoň dostatku finančních prostředků. Pro mnohé je totiž třeba i jenom pouhý elementární dostatek finančních prostředků často snem, který bývá v některých obdobích nesplnitelný. Jenže navzdory tomu, že takoví lidé nemívají peněz vždy dost, zůstává skutečností, že tito aspoň na to důležité peníze potřebují. Jsou věci, které se zkrátka financovat musí, a každému je jedno, kdy na to člověk vezme.
A proto se už dávno stalo zvykem, že když my lidé nemáme peněz dost, aspoň si je půjčujeme. S pomocí takových půjček se přece dají, jak je známo, zvládnout těžké časy, kdy by to jinak nešlo, a rozdíl mezi placením penězi půjčenými a vlastními je v podstatě jenom v tom, že ty půjčené se pak musí poskytovateli půjčky vrátit.
A tak ti, kdo nemají dost peněz vlastních, půjčky shánějí. Ovšem ne vždy je to pohodlné a poklidné shánění. Když se totiž někdo uchází o půjčku v bance, napřed ho může hodně nemile zaskočit to, kolik toho tady musí prokazovat, a pak to, že mu jeho žádost leckdy zamítnou s odkazem na to, že není bonitní. Že mu nelze vyhovět dejme e tomu kvůli příliš nízkým příjmům, záznamům v registrech dlužníků a podobně.
A někdo takový může být nakonec ještě rád, že se mu nabízí i nebankovní hypotéka, u níž se dá naštěstí uspět nesrovnatelně snáze než u jiných půjček. A proč to? Z jednoduchého důvodu – že se tu dlužník zaručuje za splácení nemovitostí, o kterou by přišel, kdyby nesplácel a nebankovní společnost se tak odškodnila touto zástavou. Takže je tu vrácení peněz natolik jisté, že vysoké příjmy nebo registry dlužníků pomalu vem čert.
Je tedy dobře, že u nás existují kromě bank i nebankovní poskytovatelé půjček, a že se tu nabízejí nejen půjčky bankovní, ale i zmíněné nebankovní hypotéky. Protože kdyby to tak nebylo, kdo ví, kolik lidí by v tísni peníze vůbec nesehnalo. A bylo by tak třeba i ve vysloveně katastrofální situaci.
